Mrkev patří mezi plodiny, po kterých záhon nezůstává obohacený o dusík jako po hrášku nebo fazolích — je to kořenová zelenina, která živiny spíš spotřebovává, hlavně draslík. Zato ale zanechává hluboko prokypřenou, dobře provzdušněnou půdu bez plevele, protože mrkev konkurenci plevele snáší nejhůř ze všech kořenových zelenin a záhon se u ní musí držet čistý po celou dobu růstu.
Kdy záhon uvolníte, závisí na tom, o jaký výsev šlo — raná svazková mrkev je hotová už v červenci, skladovací zůstává v zemi až do října.
Kdy se mrkev sklízí a kdy je záhon volný
Raná svazková mrkev z březnového a dubnového výsevu se sklízí průběžně od června do července, jakmile kořeny ztloustnou aspoň na prst. Letní mrkev z pozdějšího výsevu uvolňuje záhon v srpnu a září. Skladovací mrkev zůstává v zemi co nejdéle a sklízí se až v říjnu, před příchodem silnějších mrazů — tou dobou už do konce vegetační sezóny zbývá jen málo času.
Po sklizni záhon jen lehce prokypřete vidlemi — mrkev nechává půdu už tak dost uvolněnou, hluboké rytí není potřeba.
Co zasadit hned po sklizni mrkve
Keříčkové fazolky — dusík zpátky do půdy
Výsev do konce července stihne sklizeň v září. Fazolky jako luskovina vážou vzdušný dusík a vrací ho do půdy, kterou mrkev při růstu spotřebovala — ideální doplněk po kořenové zelenině. Sejte do sponu 40 × 8 cm.
Raná podzimní zelí a kedlubny
Předpěstované sazenice raného zelí vysazené v červenci až začátkem srpna stihnou do podzimu vytvořit hlávku. Kedlubny jsou ještě rychlejší — od výsevu do sklizně jim stačí 6–8 týdnů, takže se vejdou i po pozdější mrkvi.
Salát a špenát — rychlé listy do podzimu
Letní a podzimní odrůdy salátu i špenát rostou po mrkvi svižně, protože záhon je zvyklý na pravidelnou zálivku a bez plevele. Sejte přímo, nebo přesaďte předpěstované sazenice pro dvoutýdenní náskok.
Cibule a česnek — na podzim po skladovací mrkvi
Skladovací mrkev sklizená v říjnu je skoro ideální předplodina pro podzimní výsadbu česneku nebo cibule. Narozdíl od luskovin nezanechává přebytek dusíku, který by cibulovinám škodil (podporuje natě na úkor cibule), a půda po mrkvi bývá hluboko prokypřená.
Tabulka: plodiny po mrkvi a termíny
| Plodina | Výsev / výsadba | Sklizeň |
|---|---|---|
| Keříčkové fazolky | do konce července | září |
| Rané zelí | červenec – srpen (sazenice) | září – říjen |
| Kedlubny | červenec – srpen | za 6–8 týdnů |
| Salát | červenec – polovina srpna | září – říjen |
| Špenát | srpen – září | říjen, přezimující jaro |
| Česnek / cibule | říjen (po skladovací mrkvi) | příští léto |
Co po mrkvi nesázet
- Petržel, celer, pastinák a kopr — všechno miříkovité rostliny jako mrkev, sdílejí mrkvovou mušku a plísňové choroby. Na stejný záhon se vracejí nejdříve za 3–4 roky.
- Mrkev znovu ihned — ze stejného důvodu jako výše, hrozí přenos půdních patogenů a přemnožení mrkvové mušky.
Jak připravit záhon po sklizni mrkve
- Vyberte zbylé kořínky — drobné nedotažené kousky mrkve v zemi by dorostly a plevelily příští plodinu.
- Lehce prokypřete vidlemi — mrkev už půdu uvolnila, stačí do 10–15 cm.
- U náročnějších plodin přidejte kompost — zelí a kedlubny ocení navíc vrstvu 2–3 cm, luskoviny si vystačí i bez ní.
- Zalijte před výsadbou — vlhká, usazená půda přijme sazenice i výsev lépe než suchá.
Záhon po mrkvi si na rozdíl od luskovin nenese dusíkovou rezervu, ale zato je čistý, uvolněný a bez plevele — ideální start pro cokoli, co ocení kypřejší půdu. Co dalšího právě teď sázet a sít, najdete v průvodci co zasadit v červenci a v srpnu.