Rajče patří k nejoblíbenějším plodinám českých zahrádkářů. Pěstuje ho téměř každý, kdo má alespoň kousek zahrady nebo slunný balkón. Přesto se řada pěstitelů dopouští chyb, které vedou k nižší úrodě nebo napadení chorobami. V tomto průvodci si projdeme celý proces od výběru odrůdy až po sklizeň.
Výběr odrůdy
Na českém trhu najdete desítky odrůd rajčat. Pro začátečníky doporučujeme tyčková (indeterminantní) rajčata, která rostou po celou sezónu a plodí postupně. Mezi osvědčené odrůdy patří Stupické polní rané, Tornádo F1 nebo Saint Pierre. Pro balkónové pěstování zvolte keříčkové odrůdy jako Balkonzauber nebo Tumbling Tom.
Při výběru zvažte také odolnost proti plísni bramborové (Phytophthora infestans), která je v českých podmínkách nejčastějším problémem. Odrůdy označené F1 bývají odolnější, ale jejich semena nelze dále množit.
Předpěstování sazenic
S předpěstováním začněte v první polovině března. Semínka vysejte do výsevních misek naplněných kvalitním výsevním substrátem. Hloubka výsevu je přibližně 0,5 cm. Substrát udržujte rovnoměrně vlhký, ale ne mokrý.
Optimální teplota pro klíčení je 22–25 °C. Semínka obvykle vyklíčí během 5–10 dnů. Po vzejití snižte teplotu na 18–20 °C a zajistěte dostatek světla — ideálně 12–14 hodin denně. Pokud nemáte dostatečně osvětlený parapet, zvažte přisvětlování LED panelem.
Jakmile sazenice vytvoří první pár pravých listů, přepikujte je do jednotlivých kelímků o průměru 8–10 cm. Při pikýrování zasaďte sazenici hlouběji, až po děložní lístky — na ponořené části stonku se vytvoří kořeny, což rostlinu posílí.
Otužování a výsadba
Dva týdny před plánovanou výsadbou začněte sazenice otužovat. Zpočátku je vystavte venkovním podmínkám na 2–3 hodiny denně, postupně prodlužujte. Chraňte je před přímým poledním sluncem a silným větrem.
Výsadbu proveďte po Ledových mužích, tedy nejdříve po 15. květnu, kdy již nehrozí přízemní mrazíky. Rajčata vysazujte na slunné, chráněné místo. Optimální rozestupy jsou 50 cm mezi rostlinami a 60 cm mezi řádky.
Před výsadbou připravte jamky a do každé přidejte hrst kompostu a lžíci kostní moučky. Sazenice zasaďte hlouběji, než rostly v kelímku — pokud je stonek dlouhý, můžete ho položit šikmo do rýhy a zahrnout zeminou. Na zahrnuté části se opět vytvoří kořeny.
Péče během sezóny
Rajčata vyžadují pravidelnou zálivku ke kořenům, nikdy ne na listy. Nejlépe zalévejte ráno, aby se případná vlhkost na listech stihla přes den odpařit. V horkých dnech zalévejte denně, v chladnějším počasí ob den. Nepravidelná zálivka způsobuje praskání plodů.
Mulčování je u rajčat klíčové. Vrstva slámy, trávy nebo kompostu o tloušťce 5–10 cm kolem rostlin zabrání vysychání půdy, potlačí plevele a zabrání rozstřiku půdních částic na spodní listy (hlavní cesta šíření plísně).
Vyvazování a řez zálistků
Tyčková rajčata potřebují oporu. Použijte tyče vysoké 150–180 cm nebo provázky zavěšené na konstrukci. Rostlinu vyvazujte průběžně měkkým provázkem, osmičkovým úvazkem kolem stonku i tyče.
Zálistky (boční výhony vyrůstající v úžlabí listů) pravidelně odstraňujte, dokud jsou malé. Ponechávejte pouze hlavní stonek a případně jeden silný zálistek pod prvním květenstvím pro dvoustonkové vedení. Neodstraněné zálistky odčerpávají energii a zhoršují proudění vzduchu.
Hnojení
Po vysazení nechte rostliny 2–3 týdny zakořenit. Poté začněte přihnojovat jednou za 10–14 dní. V počáteční fázi růstu použijte hnojivo s vyšším obsahem dusíku. Po nasazení plodů přejděte na hnojivo s vyšším obsahem draslíku, který podporuje dozrávání a chuť plodů.
Choroby a ochrana
Plíseň bramborová je nejzávažnější houbovou chorobou rajčat v ČR. Projevuje se hnědými skvrnami na listech a plodech, zejména v deštivém a chladném počasí. Preventivně stříkejte měďnatými přípravky od června každých 10–14 dní. Zajistěte dostatečné rozestupy a proudění vzduchu.
Květová hniloba (černá spodní část plodů) není choroba, ale fyziologická porucha způsobená nedostatkem vápníku. Příčinou bývá nepravidelná zálivka. Řešením je rovnoměrné zavlažování a případné vápnění půdy.
Sklizeň a uskladnění
Rajčata sklízejte plně vyzrálá, kdy mají sytou barvu a mírně povolí při stisknutí. Nejchutnější jsou plody dozrálé přímo na keři. V září, když hrozí první mrazíky, skliďte i zelená rajčata — dozrají v místnosti při pokojové teplotě. Urychlíte dozrávání přiložením zralého jablka, které uvolňuje etylen.
Dobře pěstovaná rajčata odmění trpělivého zahrádkáře bohatou úrodou chutných plodů, které se nedají srovnat s těmi z obchodu. Klíčem je pravidelnost v péči a prevence chorob.