Podzimní kompost má jeden zásadní rozdíl oproti letnímu: skládá se převážně z uhlíkatého materiálu. Listí a zdřevnatělé natě jsou suché a chudé na dusík, takže hromada, do které naskládáte jen je, se prakticky nerozloží — zůstane roky ležet skoro beze změny.
Hnědý a zelený materiál — poměr, na kterém všechno stojí
Kompost potřebuje dvě věci: uhlík a dusík. Hnědý materiál (listí, sláma, drobné větvičky, karton) dodává uhlík. Zelený materiál (posekaná tráva, kuchyňské zbytky, čerstvé natě) dodává dusík a vlhkost.
Fungující poměr je zhruba 2–3 díly hnědého na 1 díl zeleného, měřeno objemem. Na podzim je problém vždy stejný — hnědého je přebytek a zeleného nedostatek. Řešení: posbírané listí neházejte na hromadu naráz, ale prokládejte ho posekanou trávou z poslední seče, kuchyňskými zbytky nebo zbytky zeleniny.
Co na kompost rozhodně nedávat
- Natě napadenou plísní — hlavně z rajčat, okurek a brambor. Spory v běžné zahradní hromadě, která nedosáhne dostatečné teploty, spolehlivě přezimují.
- Vysemeněný plevel — semena přežijí a na jaře je s kompostem rozvezete po celé zahradě.
- Vytrvalý plevel s oddenky — pýr, svlačec, bršlice. Z kousku oddenku se hromada stane jejich množárnou.
- Ořešákové listí ve velkém — obsahuje juglon, který tlumí klíčení. V malém množství se rozředí, ve velkém ne.
- Maso, kosti, tuky, mléčné výrobky — přitáhnou hlodavce a zapáchají.
- Popel z uhlí a briket — obsahuje těžké kovy. Popel ze dřeva v malém množství vadí méně, ale zvyšuje pH.
Jak hromadu poskládat
- Spodek nechte hrubý — nejníž dejte nadrcené větvičky nebo hrubé natě. Vzniklá mezera zajistí přístup vzduchu zespodu.
- Vrstvěte, nemíchejte na jednu hromadu — střídejte 10–15 cm hnědého a 5 cm zeleného materiálu.
- Listí předem podrťte — nejjednodušší je přejet ho sekačkou. Celé listy se slepí do neprodyšných vrstev, drcené se rozloží několikanásobně rychleji.
- Každou vrstvu lehce zavlažte — kompost má být vlhký jako vyždímaná houba, ne mokrý.
- Přidejte hrst zeminy nebo starého kompostu — očkování mikroorganismy rozklad nastartuje.
Listovka — proč listí kompostovat zvlášť
Listí se nerozkládá bakteriemi jako zbytek kompostu, ale houbami, a trvá to déle — rok až dva. Pokud máte listí hodně, vyplatí se dát ho do samostatného vaku nebo drátěného koše a nechat stranou. Výsledná listovka není hnojivo (živin má málo), ale je to jedno z nejlepších půdních kondicionérů vůbec — drží vodu a zlepšuje strukturu.
Kompost přes zimu
V mrazech se rozklad prakticky zastaví, ale to nevadí — na jaře se sám rozjede. Co pomůže: hromadu na zimu zakryjte (geotextilie, stará plachta, vrstva slámy), aby ji déšť nevyplavil a sníh neproměnil v ledovou kostku. Zakrytá hromada si drží teplo déle a na jaře startuje o několik týdnů dřív.
Překopávat kompost v zimě nemá smysl. Nechte ho být a vraťte se k němu, až se oteplí.
Časté dotazy
Můžu na kompost dávat listí z ořešáku?
V malém množství ano, ve velkém ne. Ořešákové listí obsahuje juglon, látku tlumící klíčení a růst jiných rostlin. Pokud tvoří jen zlomek hromady, rozloží se a rozředí bez následků. Pokud by měl být kompost převážně z ořešáku, raději ho kompostujte zvlášť a rok navíc nechte odležet.
Proč se mi kompost nerozkládá?
Nejčastěji je hromada příliš suchá nebo obsahuje samý hnědý materiál. Podzimní hromada z čistého listí se prakticky nehýbe. Zkuste ji prolít vodou a proložit dusíkatým materiálem — posekanou trávou, kuchyňskými zbytky nebo trochou hnoje.
Můžu kompostovat nemocnou natě z rajčat?
Ne. Plíseň rajčatová i další houbové choroby v běžném zahradním kompostu, který nedosáhne teploty přes 60 °C, přežijí a příští rok se s hotovým kompostem vrátí na záhony. Napadenou natě dejte do komunálního odpadu.